Celkem blbej článek. Je to především o penězích (že vydělat a investice). O radosti a poznání tam je hovno.
_____________________________________________________
No ale něco veselejšího.
Relativně a jak pro koho.
I jel jsem v sobotu, v 5:16 od nás, (burzu naši jsem oželel) předat do Liberce exponátky (příjezd v 9:55, ve skutečnosti v cca 10:30). A protože to tak nějak napůl cesty do Kadaně, odjížděl jsem vlakem ve 12:28 směr Ústí nad Labem. Naplánovaný to bylo přesně -> v 16:10 příjezd do Kadaně, nákup (otevřeno mají do 17:00) a následně odjezd jednou ze dvou možností. Nejpozději ve 3:20 jsem mohl být doma.
No, za Böhmische Leipe předchozí vlak vypustil naftu do kolejiště. Vlak museli dotáhnout zurück nach Leipe, takže do Ústí se dojelo o půl hodiny později (a to tam v tom vlaku ještě kus cesty vyřvával jeden, nejspíš retardovaný, panchart, fakt byl zralé tak na pořádnou přes hubu), čili přípoj směr Chomutov, Most, Prunéřov a další prdele byl v řiti. Přijel jsem do Kadaně v 18:10 po silnici (vlak jezdil po silnici, na dráze jsou zkrátka výluky jak na D1). Už v Ústí jsem se samozřejmě rozhodl, že nemá cenu tam jet ještě jednou, že to přežiju.
...
Noc byla chladná.
...
A já neměl teplé spodní prádlo.
...
Otvírali v 8:30 (a v 8:35 už i otvírala). Nakoupil jsem TL, řekl jí ať už to nevydávají, že to je daleko, že je tam tma a zima a šel jsem na autobusový vlak. Z rychlíku mezi Mostem a Ústím vyhodili v Chomutově cigánskou polorodinu (mama a dvě dcery, nebo tak něco), protože lístek měli jen dvě a o té třetí trapně tvrdili, že je jí 7. Asi nelhali, ale sedm jí bylo minimálně už pět let. Po nich tam nastoupila jedna matka s takovým taky trošku dementním. Cvičení z češtiny psal zčásti tiskacím a zčásti psacím (ne, tohle nechápu) a s y/i, o to tam šlo, si nedělal velkou starost. Za předešlé cvičení měl krásnou čtyřku. Do Prahy to taky nedojelo včas a na RJ neplatí Km banka (jsem si po deseti nebo kolika letech pořídil), takže jsem aspoň poslal jeden reko dopis s kadaňskýma známkama. V Kadani mají otevřeno jen v sobotu do 12 hod a navíc tam nemají žádnou schránku. Všechny vykrádá Depo Chomutov. A pak jsem se nacpal do šnelcuku směr Budapešť. Lidi ještě vlaky jezdí. Celou cestu jsem stál a nebyl jsem ani zdaleka jediný. Jediné obveselení bylo, že v Kolíně nastoupila jedna opravdu hezká holka. Taková Josefíková křížená s Čunderlíkovou (Inou) anebo Čunderlíková s Josefíkovou, jak kdo chce. Hezké bylo to dítě. Vystupovala jen o stanici dřív jak já. Pohříchu to byly Pardubice. No a když jsem vystupoval, připadal jsem si jako válečné invalida. 37 hodin bdění a z toho celou noc na nohách udělalo své.
Myslím, že na podobné, a ne zcela připravené, akce už su dost staré. Ale ty kadaňské TL teda mám doma!
_____________________________________________________
No ale něco veselejšího.
Relativně a jak pro koho.
I jel jsem v sobotu, v 5:16 od nás, (burzu naši jsem oželel) předat do Liberce exponátky (příjezd v 9:55, ve skutečnosti v cca 10:30). A protože to tak nějak napůl cesty do Kadaně, odjížděl jsem vlakem ve 12:28 směr Ústí nad Labem. Naplánovaný to bylo přesně -> v 16:10 příjezd do Kadaně, nákup (otevřeno mají do 17:00) a následně odjezd jednou ze dvou možností. Nejpozději ve 3:20 jsem mohl být doma.
No, za Böhmische Leipe předchozí vlak vypustil naftu do kolejiště. Vlak museli dotáhnout zurück nach Leipe, takže do Ústí se dojelo o půl hodiny později (a to tam v tom vlaku ještě kus cesty vyřvával jeden, nejspíš retardovaný, panchart, fakt byl zralé tak na pořádnou přes hubu), čili přípoj směr Chomutov, Most, Prunéřov a další prdele byl v řiti. Přijel jsem do Kadaně v 18:10 po silnici (vlak jezdil po silnici, na dráze jsou zkrátka výluky jak na D1). Už v Ústí jsem se samozřejmě rozhodl, že nemá cenu tam jet ještě jednou, že to přežiju.
...
Noc byla chladná.
...
A já neměl teplé spodní prádlo.
...
Otvírali v 8:30 (a v 8:35 už i otvírala). Nakoupil jsem TL, řekl jí ať už to nevydávají, že to je daleko, že je tam tma a zima a šel jsem na autobusový vlak. Z rychlíku mezi Mostem a Ústím vyhodili v Chomutově cigánskou polorodinu (mama a dvě dcery, nebo tak něco), protože lístek měli jen dvě a o té třetí trapně tvrdili, že je jí 7. Asi nelhali, ale sedm jí bylo minimálně už pět let. Po nich tam nastoupila jedna matka s takovým taky trošku dementním. Cvičení z češtiny psal zčásti tiskacím a zčásti psacím (ne, tohle nechápu) a s y/i, o to tam šlo, si nedělal velkou starost. Za předešlé cvičení měl krásnou čtyřku. Do Prahy to taky nedojelo včas a na RJ neplatí Km banka (jsem si po deseti nebo kolika letech pořídil), takže jsem aspoň poslal jeden reko dopis s kadaňskýma známkama. V Kadani mají otevřeno jen v sobotu do 12 hod a navíc tam nemají žádnou schránku. Všechny vykrádá Depo Chomutov. A pak jsem se nacpal do šnelcuku směr Budapešť. Lidi ještě vlaky jezdí. Celou cestu jsem stál a nebyl jsem ani zdaleka jediný. Jediné obveselení bylo, že v Kolíně nastoupila jedna opravdu hezká holka. Taková Josefíková křížená s Čunderlíkovou (Inou) anebo Čunderlíková s Josefíkovou, jak kdo chce. Hezké bylo to dítě. Vystupovala jen o stanici dřív jak já. Pohříchu to byly Pardubice. No a když jsem vystupoval, připadal jsem si jako válečné invalida. 37 hodin bdění a z toho celou noc na nohách udělalo své.
Myslím, že na podobné, a ne zcela připravené, akce už su dost staré. Ale ty kadaňské TL teda mám doma!